Jak monetizovat on-line vydavatelství v době GDPR a adblockerů?

Přenesme se spolu v čase a představme si, že je rok 2022. Úřad na ochranu osobních údajů dal první exemplární pokutu za GDPR. Všechna vydavatelství obratem přidala na své weby nové tlačítko „Odmítnout všechny cookies”. Umístili jej hned ke stávajícímu tlačítku pro přijetí všech cookies, jak to vyžaduje zákon.

Provozovatelé webů zjistili, že jen 10 % návštěvníků webu dalo svůj souhlas s cookie soubory a příjmy z reklamy jim klesly na méně než polovinu.

Provoz vydavatelství však stojí peníze. Je třeba platit redaktory, server, kanceláře a mnoho jiných nákladů.

Jak si vydavatelství nahradí výpadky příjmů z reklamy?

Napadá mě několik možností:

1. Cookie souhlas a reklama výměnou za článek
   Jako první mě napadlo nezobrazit obsah článku, dokud návštěvník nedá souhlas s cookie soubory. Toto však již některá vydavatelství udělala. EU následně vydala pokyny, ve kterých to výslovně zakázala:

Tudy tedy cesta nevede, programatická reklama založená na sběru osobních údajů je mrtvá.

2. Placený obsah
   Placení za obsah, takzvaný paywall, je již běžná věc. Je to čistý a transparentní obchod – kvalitní obsah výměnou za peníze.

Osobně si však myslím, že placení za obsah není budoucnost. Proč? Stačí, když přijde jedno kvalitní vydavatelství, které bude nabízet obsah zdarma a zruinuje konkurenci. Platili byste za kvalitní obsah, kdyby byl na jiné stránce zdarma? Já ne.

Lidé si zvykli na to, že za články neplatí. Platba i jen malé částky je obrovská bariéra pro získání nového čtenáře.

Podle mého názoru mají paywalls budoucnost jen pro malé procento vydavatelů. Zejména v úzce profilovaných odborných médiích, nikoliv v těch masových.

3. Dobrovolné příspěvky
   Celý obsah je zdarma a platí jen ten, kdo chce. Takto funguje například Wikipedia. Rozdíl mezi ní a klasickým vydavatelstvím je ten, že Wikipedia nemusí platit redaktory a programátory, protože všechno dělají dobrovolníci zdarma. Peníze se sbírají jen za servery.

Dobrovolné příspěvky podle mě moc dlouhou dobu fungovat nebudou. Namísto cookie bannerů a dotěrné reklamy nás budou rušit nekonečné prosby o finanční příspěvek. Umím si představit, že blokovače reklam by standardně zablokovaly i je, a byli bychom tam, kde předtím.

4. Nativní reklama
   Slovní spojení „nativní reklama” začali v poslední době všichni zneužívat a tak trošku ztratilo jasný význam. Asi nejvíce přitažené za vlasy bylo, když jsem viděl poskytovatele pay-per-click (PPC) reklam, který svou službu označoval za nativní reklamu.

Já si pod pojmem nativní reklama představuji toto:

Nativní reklama se nedá blokovat adblockem. Zároveň nepotřebuje znát osobní údaje čtenáře ani jeho historii surfování po internetu.